Není tomu tak dlouho, co se zaÄalo hovoÅ™it o tom, že se u nás rodí stále ménÄ› dÄ›tí. Tento trend zaÄal již pÅ™ed delší dobou, avÅ¡ak v poslední dobÄ› se stále více zrychluje. Není tedy divu, že to nÄ›kterým dÄ›lá starosti – koneckonců se může stát, že rodilí ÄŒechové nakonec vymÅ™ou.

 

 

Faktem je, že důsledky pozorujeme již nyní, kdy je pracujících lidí v porovnání s tÄ›mi v důchodu stále ménÄ›. Tento efekt se nazývá stárnutí populace a rozhodnÄ› není pro ekonomiku přínosem. Naopak, pokud má stát fungovat, pak potÅ™ebuje co nejvíce aktivnÄ› pracujících, kteří by vytvářeli nÄ›jaké hodnoty, oproti tÄ›m, kteří pouze Äerpají, jako jsou dÄ›ti Äi právÄ› penzisté.

 

Tento problém se samozÅ™ejmÄ› dá ÄásteÄnÄ› napravit, například tím, že k nám budou jezdit pracovat mladí lidé z ciziny. To se vÅ¡ak nelíbí urÄité Äásti obyvatel, neboÅ¥ tito jsou hrdí na svůj národ a chtÄ›jí, aby v nÄ›m jeho původní obyvatelé mÄ›li pÅ™ednost. Problém s tímto je, že taková situace je za souÄasných podmínek neudržitelná.

 

 

Další možností je pokusit se zjistit příÄinu tohoto jevu a pokusit se jej zvrátit. Ta první Äást je relativnÄ› jednoduchá – mít dítÄ› je Äím dál finanÄnÄ› nároÄnÄ›jší. Navíc v souÄasné ekonomické situaci se mnoho párů rozhodne mít jej až tehdy, když jsou dostateÄnÄ› finanÄnÄ› zabezpeÄeni. Mnozí se pak dokonce rozhodnou nemít dítÄ› vůbec, neboÅ¥ jej nechtÄ›jí pÅ™ivést do tohoto svÄ›ta. Díky tomu se pak rodí mnohem ménÄ› dÄ›tí.

 

Ovšem je potřeba si uvědomit, že tento trend není až tak špatný, jak by se mohlo zdát. Lidstvo je přelidněno, ať se nám to líbí, nebo ne. Pokud nás bude méně, znamená to, že bude pro všechny k dispozici více zdrojů. Je to jedna z věcí, která by mohla vyřešit mnoho problémů. Bohužel z ekonomického hlediska jich mnohem více přinese.

 

Lze jej tedy nÄ›jak vyÅ™eÅ¡it? Nikoliv. Jedinou možností by byla podpora rodiÄů od vlády, avÅ¡ak na nÄ›co takového nejsou v rozpoÄtu peníze. A to je Å¡koda.

Můžeme to rozdělit do několika skupin, jako třeba filmy s dětmi, filmy o dětech a nakonec ty, které patří do obou skupin zároveň. Pokud vám to není zcela jasné, tak ta první jsou filmy, ve kterých se děti objevují jako herci. V drtivé většině případů patří tyto snímky mezi rodinné a jsou vhodné i pro naše potomky. Druhá kategorie je jen o dětech a a většinou jsou to také rodinné filmy, ale ne úplně všechny. Mohou to být i horory, které naši nejmenší vidět rozhodně nemusí.  

Toto rozdÄ›lení rozhodnÄ› nebazíruje na nÄ›jaké velké pÅ™esnosti a je spíše takovým zábavným prvkem pro tento Älánek.  

Filmy o dÄ›tech a pro dÄ›ti samotné jsou specialitou paní režisérky, která natoÄila například hudební snímeÄek „PÅ™ijela k nám pouť“ a další. Má jich na kontÄ› celou Å™adu a vy jistÄ› její jméno znáte. Pokud ne, pomůžeme si jeÅ¡tÄ› dalším filmem, například „Jak se toÄí Rozmarýny“, nebo naprostou pecku se skvÄ›lými dospÄ›lými herci ve filmu „Páni kluci“. JeÅ¡tÄ› stále nevíte? Inu je to paní režisérka VÄ›ra Plívová-Å imková.  

SamozÅ™ejmÄ›, že nezůstala osamocena a dÄ›ti si mohou vybírat i z jiných filmů pro nÄ› urÄených. NaÅ¡e tvorba je na toto téma bohatá a pokud už dÄ›ti definitivnÄ› nezblbly z „marvelovek“, mohou vidÄ›t i pomÄ›rnÄ› hodnotná mini dílka.  

Nejen filmy, ale i seriály se natáÄely a toÄí pro malé diváky. A nejen to, mají i své vlastní festivaly, z nich se jeden zrovna chystá u nás ve ZlínÄ› jako každý rok. Festival dÄ›tského filmu je zde každý rok a dÄ›ti z toho mají obrovskou radost. Ty menší upřímnou a ti starší jsou rádi, že se alespoň ulijí ze Å¡koly.  

Každý tento festival doprovází spousta dalších akcí, takže naÅ¡e malé ratolesti nemají Äas si ani vydechnout a veÄer usnou jako, inu, jako dÄ›ti. Pokud náhodou nevíte, co s dÄ›tmi tak se pÅ™ijeÄte urÄitÄ› podívat. DÄ›ti se tu vyřádí a jistÄ› si na své pÅ™ijdete i vy, jako dospÄ›lý ÄlovÄ›k.  

Mnoho lidí chce mít dÄ›ti, ale nÄ›kdy jim to bohužel nejde. NÄ›kdy lidem prostÄ› nejde otÄ›hotnÄ›t a to mám na mysli ženy. Já mám například jednu kamarádku, která si už sedmým anebo osmým rokem pÅ™eje mít dÄ›ti, ale vůbec se jí to nedaří. Moje druhá kamarádka, která Äekala tÅ™i nebo ÄtyÅ™i roky také na otÄ›hotnÄ›ní, tak se na to vykaÅ¡lala a radÄ›ji Å¡la na asistovanou reprodukci. Å la na umÄ›lé oplodnÄ›ní. Docela mÄ› to potěšilo. Protože ona potom za ÄtyÅ™i nebo za pÄ›t mÄ›síců mi Å™ekla, že už koneÄnÄ› otÄ›hotnÄ›la po umÄ›lém oplodnÄ›ní. A oba dva s jejím partnerem byli nadÅ¡ení a těšili se na svého prvního potomka.

A také řekli, že raději tohle bude první a poslední, protože ona moje kamarádka měla ještě různé zdravotní problémy, takže nebylo potom zárukou, že ona by potom druhé dítě ještě donosila. Takže moje kamarádka se úplně těšila za svého prvního a posledního dítěte, kterému dala opravdu všechno. Zatímco moje kamarádka, která už sedm let touží po dítěti a také se sedm let s partnerem snaží o dítě, tak už je z toho kamarádka opravdu bezradná a je z toho nešťastná. Také jsem se dozvěděla, že bohužel její partner už přemýšlí o tom, že i když ji miluje, tak by ji opustil, protože on si přeje mít děti, ale bohužel jim to nejde a bohužel je právě vina na straně mé kamarádky, protože už byla dvakrát u lékaře a je to potvrzené.

Kamarádce jsem tedy Å™ekla, proÄ také nevyzkouší asistovanou reprodukci. Moje kamarádka mi Å™ekla, že už to jednou potají zkouÅ¡eli, ale vůbec to nevyÅ¡lo. Ona má prý nÄ›co s dÄ›lohou a prý se ani neví, jestli by na sto procent udržela dítÄ›. Je to opravdu hodnÄ› smutné a já jsem si Å™ekla, že i když mám tÅ™i dÄ›ti, jsem ráda, ale nÄ›kdy mi to pÅ™ijde nefér kvůli kamarádce. Moje moje kamarádka vždycky z toho breÄí, když vidí plno dÄ›tí. Ona vždycky závidí, že vám dÄ›ti, i když to nechce dát najevo mnÄ› je jí líto. A moje kamarádka vypadá, že opravdu je neÅ¡Å¥astná a smutná a trápí ji to, že nemůže mít dÄ›ti.